Nevím, čím to je, ale moc mi ty noci ve stanu nejdou. Ač zabalená jako bumbrlíček, budila jsem se zimou, otáčením, věkem... Prostě ráno zas oči jak Pučmeloun a nevyspaná. Ale na stan svítí sluníčko a vypadá to na další krásný den. Z posledního zbytečku vody, co máme, udělám kaši a posnídáme s výhledem do okolí. Pobalíme a sejdeme pod kostel. Kousek od něj se nachází pramen kyselky. Dočerpáme zásoby, a přitom se u nás zastaví holčina o berlích s přítulným trpasličím jezevčíkem. Ptá se, kam jdeme a my se zas dozvíme, ze hraje 4. ligu fotbalu a zrovna má kvůli němu za sebou 4. operaci kolene. Přesto hodlá hrát dál 🙂.
Kousek od pramene přes silnici se zajdeme podívat na zdejší památku - barokní most.
A pak chvíli přes kopec po louce, až se napojíme na silnici a zůstaneme na ní delší chvíli. Cestu kromě krásných výhledů zpestří dva momenty, kdy narazíme na 2 přejeté hady - menší zmiji a kus macaté užovky obojkové.
A pak přijde krásná pasáž po loukách a přes nádherný bukový les mezi Václavovem a Moravským Kočovem, zakončená trochu dobrodružným přechodem říčky.
A pak si lehounce zajdeme, protože v Moravském Kočově mají farmu s restaurací a my si s radostí dáme velmi pozdní oběd 🙂.
Honzovi se další noc nechce spát venku, tak volá do jediného ubytování na dalších 15 km. Volno mají, takže dnes budeme spát v Nové Pláni u vodní nádrže Slezská Harta.
Čeká nás poslední úsek po silnici až do penzionu.
Když se trošku zregeneruju, zamířím ještě na krátkou procházku k vodní nádrži, zatímco Honza zůstal v penzionu na šlofíka.
Zbývá dopsat blog během westernu s Terencem Hillem, rychlá sprcha a na kutě 😴.
Žádné komentáře:
Okomentovat