Dnešní hotel byl velmi příjemným překvapením co se poměru cena/komfort týká. Fairfield Inn by Marriott Fukuoka nás oslovil jak dřevěným dizajnem všude uvnitř, tak i skvělým pohodlím.
Dnes máme volnější program, cílem je dojet nad Fukuoku na pobřeží a trochu si užít výhledy na moře.
Ale cestou jsou v plánu 2 zastávky. První je v Dazaifu, kde se nalézá hlavní šintoistický areál Dazaifu Tenmangu. Zdejší svatyně je zasvěcena Sugawarovi no Mičizanemu, významnému učenci, básníkovi a státníkovi období Heian (9.stol), který byl po smrti zbožštěn jako Tenjin – bůh vzdělanosti, kultury a umění. Dazaifu Tenmangu je hlavní svatyní pro více než 12 000 svatyní Tenmangu po celém Japonsku, které jsou zasvěceny Tenjinovi jako ochránci vzdělanosti.
Areál každoročně navštíví přes 10 milionů lidí, zejména studenti, kteří zde prosí o úspěch u zkoušek zapsáním přání na dřevěné destičky ema, které se zavěšují v areálu svatyně.
Šintoismus je původní náboženství Japonska, jehož hlavním rysem je uctívání přírodních sil, jevů a předmětů, které jsou vnímány jako projevy nebo sídla božstev zvaných kami. Šintoismus věří, že vše živé i neživé má svou duši nebo ducha (kami). Kami mohou být nejen bohové, ale i významné přírodní útvary (hory, stromy, řeky), nebeská tělesa, zvířata nebo dokonce duše zemřelých předků.
Samotný název šintó znamená „cesta bohů“ (šin/kami = bůh, tó/miči = cesta). Šintoismus nemá pevně stanovenou věrouku, morální kodex ani posvátné texty podobné Bibli nebo Koránu. Důraz je kladen na rituály, čistotu těla i ducha (například před vstupem do svatyně si věřící omývají ruce). Jeho středem je úcta k přírodě a vděčnost za její dary, úcta k předkům, božstvům kami a tradice.
Šintoismus se zaměřuje spíše na radostné stránky života a vděčnost přírodě, než na strach z hříchu nebo posmrtného trestu.
Celkově vzato, pojetí šintoismu se nám docela zalíbilo.
Do areálu nás přivedla informace z google map, že by tu měl růst další z prastarých kafrovníků. A není tu sám. První roste hned u vstupu do areálu, druhý za svatyní a vedle další dva, kterým se tu kvůli jejich blízkosti přezdívá Manželský pár.
Areál působí moc příjemně a klidně a není tu tolik selfíčkářů jako jinde. Hlavní svatyně se opravuje, ale před ní je centrální prostor pro modlení. Do něj přicházejí muži, kteří na sobě mají speciální bílou vestu, modlí se a jeden muž bubnuje na velký buben. Ten jsme slyšeli už na kopci ze svatyně vedle Mírové pagody.
Dunivý zvuk Taiko bubnu je považován za prostředek komunikace s božstvy (kami) a za nástroj k očištění a posvěcení prostoru. Bubnování oznamuje začátek a konec rituálů a slouží také k přivolání božstev kami a očištění svatyně.
Dotek hlavy má člověku přinést moudrost a zdraví všech částí těla, které pohladí
Vidět cvičenou opičku ve srovnání s těm divokými v Monkey parku před pár dny bylo smutné
Projdeme si celý areál včetně lesní cesty k liščí svatyni.
Pomalu nám kručí v břiše, a tak Honza najde místní dobře hodnocenou curry restauraci. Zajdeme dovnitř a paní nás hned zve ke stolu. Hraje tu jemná západní hudba a interiér je dřevěný a hodně vzdušný. Lístek je jen v japonštině, ale paní se snaží nám lámaně vysvětlit s trochou angličtiny, o co jde. Za chvilku nám navíc donese mini modely nabízených jídel. Každý si objednáme jiný typ curry.
Nejdřív nám asi dcera paní, které na zádech spí 7měsíční chlapeček, přinese automaticky vodu a pak také čirý vývar. S tím už jsme se tu na Kyushu setkali, že polévka bývá čirá, čistě na přípravu žaludku na další chod.
Obě curry jsou moc chutná. Vaří zřejmě manžel dcery, který za námi při loučení přijde. Celá rodina je nesmírně uctivá, celou dobu nám moc děkují a jsou překvapení, odkud jsme. Chtějí si s námi udělat fotku a to my moc rádi, protože si uděláme i jednu pro sebe.
Celý oběd a interakce s nimi nás skvěle naladily tak, že v autě popadnu becherovku a hašlerky a běžím zpět do restaurace. Paní a pán jsou naprosto nadšení a zase mi hrozně děkují a já mám zas radost, že oni mají radost.
Modely jídel o průměru asi 10 cm
A reálná jidla
Naši hostitelé v restauraci s tradičním japonským gestem při focení
Radost nám udělá i další interakce. Parkujeme na placeném parkovišti poblíž areálu. Jeho obsluha, starší pán a paní, dohlíží na příjezdy a odjezdy. Když přijedeme, parkujeme na poslední volné místo. Je tu velmi malý manévrovací prostor, ale paní Honzu zkušeně navede, kam a jak zacouvat. A když odjíždíme, zastaví na ulici dopravu, abychom mohli bezpečně vyjet. Taková malá gesta, ale i tak nám udělají radost.
Cca 15 min jízdy odsud se má nacházet další prastarý strom ve městě Umi. A není tam jen strom, ale celý šintoistický areál a strom navíc není jen jeden, ale jsou tam 2 největší a spousta dalších s úctyhodnými rozměry a stářím.
Areál se jmenuje Umi Hachimangu. Je spojen s legendou, podle které zdejší největší strom, Yufuta no Mori, vytvořil baldachýn nad císařovnou Jingú, když porodila císaře Ódžina a poprvé ho vykoupala
Tato legenda také dala název celému městu - Umi, což znamená "porod". Svatyně je proto považována za posvátné místo pro bezpečný porod a plodnost, a mnoho lidí sem přichází modlit se o snadný porod a zdravé děti.
Yufuta no Mori je monumentální kafrovník s odhadovaným stářím přibližně 2000 let. Obvod kmene dosahuje 15,7-20 metrů a výška stromu je 20-21 metrů.
V areálu svatyně se nachází ještě další podobný kafrovník - Kinukake no Mori, který je také národní přírodní památkou. Celý areál svatyně čítá více než 30 kafrovníků.
V zadní části svatyně se nachází sbírka kamenů (Koyasu-no-ishi). Před porodem si rodiče půjčí kámen z této sbírky, který tam byl umístěn po narození jiného dítěte. Na kameni je obvykle jméno, datum narození a popis toho, co si pro své dítě přejí. Lidé si tento kámen půjčí v naději, že i jejich porod proběhne hladce. Jakmile se dítě narodí, rodiče si najdou vlastní kámen, označí si ho podobnými detaily a oba kameny vrátí na hromadu, aby celý cyklus pokračoval.
V celém areálu si hrají místní děti s balónem, na honěnou a na schovku, jak kdysi já doma na ulici. Je tu skvělá neformální nálada a cítím tady moc pěknou energii jako předtím v areálu Dazaifu.
Před odjezdem mě ještě zaujme krásná bonsai před netradiční stavbou.
Následuje hodinový přejezd k moři nad Fukuoku. Po ubytování ještě stihneme dojít k moři a podívat se na západ sluníčka.
Náš dnešní hotel má k dispozici vnitřní i venkovní onsen, tak je před spaním oba (M/Ž oddělené) vyzkoušíme, samozřejmě fotit nebylo možné. Onsen je vnitřní i vnější, a ve velké odpočívárně, kde je široké plátno oranžové barvy, navozující dojem zapadajícího slunce, si můžem kromě vody nebo čaje dát zdarma i ochucenou ledovou tříšť.
