#Jiné Japonsko aneb Co nás tu zaujalo nebo překvapilo (budu průběžně upravovat a doplňovat)

 1. Hotely a hotelové pokoje:

Japonci dokážou do mála vecpat maximum.

Do 15 m čtverečních dostanou všechno, co člověk potřebuje, i vanu o délce kolem 150 cm. Jen se zavazadly člověk musí trochu operovat, aby se mohl po pokoji pohybovat.

V koupelně je šampon, sprchový gel, tělové mléko i kartáček na zuby s malou pastou.

Případně jsou tyto věci k dispozici ve společných prostorách hotelu k rozebrání. V osackém hotelu byly takto k dispozici i skládací hřebeny, uchošťoury a holítka. V Kyotu si zase můžete do pytlíčků nabrat sůl do vany a přidat si k ní esenciální olej dle výběru.

Záchody: vyhřívané prkýnko hned po příjezdu vyloženě potěšilo 🙂. Každý záchod má 2 trysky na omytí zadních partií, obě tryskají na víceméně stejné místo, jen každá jinak. A je možné regulovat sílu proudu vody. Na trysku na omytí předních partií jsem zatím nenarazila, ale podle kamarádů ji tu taky mají. Splachuje se pomocí páčky. Jen na záchodech pro invalidy je složitější páčku nebo tlačítko najít a už se mi i podařilo zmáčknout tlačítko na přivolání pomoci 🙈.

Toaletní papír: všude je tenký jednovrstvý hedvábný. Jako člověk zvyklý na české 4 vrstvy trochu trpím, když musím tahat kilometr, aby se mi na první pokus nerozpadl v ruce 😄.

Dnes na toaletě u chrámu, kolem něhož se chodilo bosky, měli speciální toaletní papuče.

Doprava metrem: Z ní jsem tu nadšená, teda hlavně že značení. Používají čísla a barvy linek, potud stejně jako v ČR. Ale navíc mají u výstupu z vagónů mapu že zakreslením východů. Každý východ má svoje číslo a když vyjděte do podchodu, sledujete ti svoje číslo, dokud se z metra nevymotáte. Foto doplním.

Taky značení přímo ve vagónech je skvělé - víte, ve kterém vagónu jedete a kde jsou vůči němu na nástupišti schody.

Mají tu speciální vagóny jen pro ženy. Do jednoho jsme omylem nasedli společně a divili se, proč je tak prázdný. Zjistili jsme to až po výstupu. Vagón je zvenčí označen, stejně jako místo na nástupišti, u kterého zastaví.

V lokálním vlaku v Kyotu jsme objevili další zajímavou věc - opěradlo se dá přesunout z jedné strany sedačky na druhou. Takže pokud přijdete k sedadlům první a nechcete sedět ve čtveřici naproti sobě s někým jiným, jednoduše potáhnete opěradlo k sobě, to se po obloučku v područce přesune k protější straně sedadla. Vy tak sedíte na dvojce sedadel a ve čtveřici teď musí sedět ti před vámi.

Dnes jsme vyzkoušeli Limited Express z Kyota do Nary. Nejlepší vlak, kterým jsem kdy jela. Pohodlný, spousta místa na nohy, podnožka, možnost sklopit sedadlo, dva stolečky, věšáčky, držák na pití, síťka na věci i s pojistnou gumou, zásuvka, tichý provoz a skvělá rychlost (nebyl to shinkanzen, je expresní lokální vlaková linka).

Rozměry: jak se dalo čekat, většinou jsou tu věci menší než u nás. Hodně nás tu překvapila auta, vypadají, jako by je někdo usekl z obou stran.

Barvy: většina Japonců chodí v kombinaci bílá a černá, nebo béžová a černá/tmavě  modrá nebo něco jako khaki. Dnes jsem poprvé v Kyotu viděla paní v červených šatech a jednou v Ósace paní v modrých. Jakoby se báli pestrých barev. U holek, které se stylizují do anime, to neplatí, ale u zbytku mládeže ano (ale to vlastně i v Čechách. Když jsme se večer přesunovali vlakem z Osaky do Kyota a jeli s lidmi z práce, trochu to vypadalo, že jedeme z pohřbu...Na fotce jsou děti ve školních uniformách.

Automaty: jsou všude a na všechno. Jsou i v ulici uprostřed ničeho. Japonci jsou blázni do všeho, co je podle nich roztomilé, takže v automatech jsou kravinky všeho druhu, většinou plastové nebo plyšové. Ale taky si v automatu můžete pronajmout powerbanku...